Bohužel.

Nikoho to nermoutí tak jako nás, kdo jsme tuto akci připravovali. Chtěli jsme pro Vás připravit larp nového formátu. Hru jsme zasadit do světa v podobě jedné zapadlé vesničky a života zdejších obyvatel. V podobě izolovaného malého světa jsme plánovali připravit prostředí, kde vše má své místo, smysl a význam. Naším cílem bylo vytvořit osobité prostředí, do kterého by hráči byli vtaženi a mohli si k němu vytvořit silný vztah. Inspiraci jsme brali převážně ze staročeského folklóru, z některých počítačových her a něco málo od Pratchetta. Na Mizérii nemělo být cílem zvítězit nad pomyslným zlem, nebo naopak stát se vládcem pomyslného světa. Vše mělo být ztvárněné formou drobných skutečných zážitků.


Proč jsme se rozhodli akci zrušit?

Akce byla dimenzovaná přibližně na 60 až 80 hráčů. Registrovaných hráčů je 32, což by na hru nestačilo. Hra měla být založena převážně na interakcích hráčů mezi sebou. Ať už sbíráním cti za plnění svých povinností, dějových linek, vlastní iniciativou, nebo naopak škozením ostatním. Bylo bráno v potaz, že by se vyskytlo pár velmi aktivních a schopných hráčů, těch méně akčních, tak i těch co si jedou jen odpočinout a o herní mechanismy nejeví příliš zájem. V současném počtu by se ze hry stala hektická soutěž pár jednotlivců, kde se každý snaží překonat toho druhého, nebo naopak by se hře nevěnoval nikdo a vše by upadlo do pasivity. Tak či onak, hra by nemohla fungovat tak jak byla zamýšlena.

Samozřejmě jsme si vědomi toho, že spousta lidí chtěla jet za dobrodruhy a nedostalo se na ně místo. Měli jsme v plánu otevírat další místa po dostatečném naplnění registrace, k čemuž dosud nedošlo. Mizérie byla koncipována jako spíše nebojový larp. Otevřeli jsme dvě nové skupiny, které by poskytli hráčům možnost hrát volnější druh postavy. Avšak ani to nepomohlo naplnit dostatečné stavy.


Co bylo špatně?

Možná všechno, možná vůbec nic. Potenciálních důvodů, proč se náš nápad nesetkal s úspěchem, je mnoho. Jedním z nich by mohlo být to, že lidé se chtějí stát tím velkým hrdinou, který zachraňuje svět ve velkolepém příběhu. Chtějí se pouze oprostit od starostí reality, stát se někým jiným. Jiní zase si chtějí pouze odpočinout a popovídat s kamarády. Nikdo nemůže jinému zazlívat jeho způsob zábavy. Každý máme svůj způsob, jak si odpočinout a načerpat nové síly. To co jsme nabízeli my, nebylo holt to samé o co lidé mají zájem.

Dalo by se říci, že jsme na začátek přestřelili, že jsme se pustili do něčeho co nám přerostlo přes hlavu. Ani tohle nemůžeme vyvrátit, jako příčinu. Nechtěli jsme se spokojit s málem a vše jsme chtěli mít perfektní, že jsme přestali stát nohama na zemi. Jak se říká pýcha předchází pád.

Spoustu z vás určitě napadnou další a další důvody a možnosti. Nemá smysl plakat nad rozlitým mlékem, jak praví jiné české přísloví. Co se stalo, to se stalo.


Ponaučení?

Máte-li myšlenku, kterou považujete za dokonalou, neznamená to že vše dopadne dle vašich představ. Děláte-li cokoliv, co by bylo pro vás úžasné, neznamená to že to bude tak připadat i ostatním. Ať už připravujete hru pro ostatní, nebo jen hrajete svou roli, děláte to pro druhé a ne pro sebe.


Chtěli bychom poděkovat bez vyjímky všem, kteří akci jakkoliv podpořili. Ať už jste se zaregistrovali, pomohli nám s přípravou, nebo jste pozvali své kamarády a známé. Všem Vám patří naše vděčnost.

Tak snad někdy jindy, někde jinde.

Gerdel, Michal, Pepič a Kačka


Registrační poplatky vrátíme v průběhu příštího týdne.